Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Pražská filharmonie
Vrtílek, Osvald ; Plášil, Jiří (oponent) ; Boháč, Ivo (vedoucí práce)
Diplomová práce na téma Pražská filharmonie je založena na návrhu nových koncertních sálů pro vážnou hudbu, ale i ostatní žánry s doplňujícími funkcemi v jednom objektu. Místo návrhu se nachází v pražských Holešovicích na levém břehu řeky Vltavy, v těsné blízkosti dopravní magistrály – třídy Kapitána Jaroše. Parcela je vymezena původní zástavbou ze západu, řekou z jihu, železničním viaduktem ze západu a novou zástavbou ze severu – tato zástavba je součástí plánované rekultivace holešovického brownfieldu Bubny-Zátory, který se realizuje již od roku 2000. Podoba vzniklého náměstí vyplývá ze stávajícího stavu zachovávaných dopravních komunikací, přičemž má i funkci vyrovnávání úrovňových rozdílů pomocí schodišť na severní a východní straně. Ostrovy zeleně na náměstí pak definují průběhy pěších komunikací přes otevřený prostor před filharmonií. Tvar budovy je odvozen z tvaru hlavního sálu, nacházejícího se uprostřed objektu, jako celistvé, netransparentní hmoty, která vyrůstá z průhledného, lehkého obalu ve tvaru nízkého kvádru. Obálka je tvořena předsazenou skleněnou fasádou, jejíž skleněné tabule se rytmizují v poměru 1:2:3 se střídavou transparentností. Samotná budova obsahuje tři koncertní sály – hlavní sál je má uzpůsobené hlediště do typu vinice a je tak možné hudební představení sledovat ze všech směrů a nabízí tvarovým řešením i unikátní akustické podmínky. Jednopodlažní malý sál má zhruba poloviční kapacitu a je tvarován do typu krabice s nižší světlou výškou a multifunkční sál disponuje rastrovanou podlahou na hydraulickém systému, který zajišťuje maximální přizpůsobivost pro daný typ akce. K sálům se v prostorném foyer nachází šatny kopírující půdorysy hlavních schodišť, kavárna s občerstvením a hygienická zařízení. V prvním podlaží má také oddělený provoz hudební škola se zkušebnami, nahrávacím studiem a co-workingovým pracovištěm. Samostatně se zde nachází také prostory pro komerční využití. Většina prostoru probíhá z prvního podlaží do druhého, kromě severozápadní části, kde se nachází hudební knihovna. Ve třetím podlaží slouží foyer i jako výstavní prostor, okolo kterého se na jedné straně nachází administrativní pracoviště filharmonie a na druhé menší kavárna, konferenční prostor pro menší akce, a za ním VIP salónky. V prvním podzemním podlaží se pak nachází garáže a zázemí pro umělce a samotnou budovu – šatny, sklady, ladírny, dílny, studia a zkušebna. Do druhého podzemního podlaží pak v jedné části probíhají garáže a ve druhé se pak nachází prostory pro technické zařízení budovy.
Pražská filharmonie
Vrtílek, Osvald ; Plášil, Jiří (oponent) ; Boháč, Ivo (vedoucí práce)
Diplomová práce na téma Pražská filharmonie je založena na návrhu nových koncertních sálů pro vážnou hudbu, ale i ostatní žánry s doplňujícími funkcemi v jednom objektu. Místo návrhu se nachází v pražských Holešovicích na levém břehu řeky Vltavy, v těsné blízkosti dopravní magistrály – třídy Kapitána Jaroše. Parcela je vymezena původní zástavbou ze západu, řekou z jihu, železničním viaduktem ze západu a novou zástavbou ze severu – tato zástavba je součástí plánované rekultivace holešovického brownfieldu Bubny-Zátory, který se realizuje již od roku 2000. Podoba vzniklého náměstí vyplývá ze stávajícího stavu zachovávaných dopravních komunikací, přičemž má i funkci vyrovnávání úrovňových rozdílů pomocí schodišť na severní a východní straně. Ostrovy zeleně na náměstí pak definují průběhy pěších komunikací přes otevřený prostor před filharmonií. Tvar budovy je odvozen z tvaru hlavního sálu, nacházejícího se uprostřed objektu, jako celistvé, netransparentní hmoty, která vyrůstá z průhledného, lehkého obalu ve tvaru nízkého kvádru. Obálka je tvořena předsazenou skleněnou fasádou, jejíž skleněné tabule se rytmizují v poměru 1:2:3 se střídavou transparentností. Samotná budova obsahuje tři koncertní sály – hlavní sál je má uzpůsobené hlediště do typu vinice a je tak možné hudební představení sledovat ze všech směrů a nabízí tvarovým řešením i unikátní akustické podmínky. Jednopodlažní malý sál má zhruba poloviční kapacitu a je tvarován do typu krabice s nižší světlou výškou a multifunkční sál disponuje rastrovanou podlahou na hydraulickém systému, který zajišťuje maximální přizpůsobivost pro daný typ akce. K sálům se v prostorném foyer nachází šatny kopírující půdorysy hlavních schodišť, kavárna s občerstvením a hygienická zařízení. V prvním podlaží má také oddělený provoz hudební škola se zkušebnami, nahrávacím studiem a co-workingovým pracovištěm. Samostatně se zde nachází také prostory pro komerční využití. Většina prostoru probíhá z prvního podlaží do druhého, kromě severozápadní části, kde se nachází hudební knihovna. Ve třetím podlaží slouží foyer i jako výstavní prostor, okolo kterého se na jedné straně nachází administrativní pracoviště filharmonie a na druhé menší kavárna, konferenční prostor pro menší akce, a za ním VIP salónky. V prvním podzemním podlaží se pak nachází garáže a zázemí pro umělce a samotnou budovu – šatny, sklady, ladírny, dílny, studia a zkušebna. Do druhého podzemního podlaží pak v jedné části probíhají garáže a ve druhé se pak nachází prostory pro technické zařízení budovy.
Proměna nádraží Praha - Bubny v průběhu času a kultury
Doušová, Aleška ; Biegel, Richard (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
Bakalářská práce "Proměna nádraží Praha-Bubny v průběhu času a kultury" se zabývá dodnes stále periferním územním úsekem holešovického meandru, nádražím Praha-Bubny. Popisuje historický vývoj oblasti od vzniku prvních obydlí u brodu spojujícího meandr s Prahou, přes průmyslovou revoluci a založení železničního areálu až po jeho opuštění a plánovanou přestavbu. Hlavním cílem práce ale je zmapování dodnes stojících drážních objektů s upozorněním na jejich historickou hodnotu a nutnost prezervace. V jednotlivých kapitolách jsou zohledněny dopady různorodých událostí na tyto nádražní objekty.
Percepce prostoru pražské městské části Holešovice prostřednictvím mentálních map rezidentů a dalších jedinců
Hofierková, Soňa ; Bláha, Jan Daniel (vedoucí práce) ; Žáková, Zuzana (oponent)
Tato práce pojednává o změně vnímání prostoru v závislosti na vztahu respondenta k území. Hlavním cílem je zkoumat, jak se vyvíjí orientace a hodnocení respondentů v neznámém prostoru ve srovnání se známým prostorem. Práce se zaměřuje na srovnání čtyř skupin respondentů: residenti, dojíždějící za prací čí za vzděláním, návštěvníci a turisté. V úvodu jsou sepsány cíle a definovány základní pojmy, které se dotýkají problematiky mentálních map. Metoda hodnocení mentálních map je založena na sečtení překryvů a přesahů. Ke zpracování i k následné vizualizaci je využitý software ArcGIS. Hlavní část je věnována případové studii MČ Holešovice, zpracování a interpretací získaných výsledků. Výsledkem jsou agregované mapy, reprezentující čtyři různé skupiny respondentů. Následuje nástin praktického využití výsledků práce. Klíčová slova: mentální mapy, vnímání prostoru, vliv prostředí na obyvatele, Holešovice, Praha
Pozice pražských německy mluvících architektů v Praze mezi lety 1918-1940
Kerdová, Lenka ; Biegel, Richard (vedoucí práce) ; Macek, Petr (oponent)
Hlavním cílem práce je popsání a zhodnocení pozice německy mluvících architektů působících v Praze v období první Československé republiky. Po užším definování terminologie a dobového kontextu je v práci přistoupeno k základnímu rozdělení širší skupiny tzv. německy mluvících architektů na dva okruhy dle inklinace ke kulturnímu prostředí. V práci jsou doloženy důvody pro přiřazení k německému kulturnímu okruhu a k okruhu na pomezí českého a německého prostředí. Pozice německy mluvících architektů je definována skrze reference v dobových časopisech a literatuře, vzdělávací ústavy, spolkovou činnost a postavení stavebníků. Přínosem práce je reflexe postavení německy mluvících architektů v dochovaných vzpomínkách a periodikách.
Holešovice v proměnách v 19. a 20. století
Nedbalová, Zuzana ; Semotanová, Eva (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce s názvem Holešovice v proměnách v 19. a 20. století se zabývá vývojem pražské městské části Holešovice. Sledované období bylo na základě dostupnosti pramenů zúženo na dobu od dvacátých let 19. století do konce sedmdesátých let 20. století. Práce je rozdělena do deseti kapitol, které se věnují urbanistickému a sídelnímu rozvoji této městské části. V první kapitole jsou shrnuty veškeré použité prameny a literatura, které byly k práci využity a druhá kapitola se týká metodiky práce. Třetí kapitola popisuje základní informace ohledně Holešovic a jejich správní vývoj. Čtvrtá kapitola se věnuje vývojem Holešovic od svých počátků až do dvacátých let 19. století, které se staly přelomovým obdobím. Následující kapitoly se zabývají postupnou proměnou městské části od r. 1823, kdy byla postavena v Holešovicích první továrna a započal tak postupný proces proměny původně vesnické obce v průmyslovou čtvrť. Těchto šest kapitol označuje jednotlivé etapy vývoje vymezených podle významných událostí či vzniku důležitých staveb. Velká pozornost je zde věnována průmyslu, průmyslovým továrnám a objektům, protože přeměna Holešovic v průmyslovou čtvrť měla velký vliv na celkovou proměnu oblasti a na její dnešní podobu. Hlavním cílem této práce je postihnout zásadní proměny venkovské obce Holešovice v městskou...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.